Globálny slovník portálu IMED

Pojem: 
Wilsonova choroba
Definícia: 

<p><span style=\"font-size: 12.0pt; line-height: 115%; font-family: &quot;Times New Roman&quot;,&quot;serif&quot;; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-ansi-language: SK; mso-fareast-language: EN-US; mso-bidi-language: AR-SA;\">Autoz&oacute;movo reces&iacute;vna porucha metabolizmu medi (často sa vyskytuje aj zložen&aacute; heterozygotnosť), ktor&aacute; je d&ocirc;sledkom heterog&eacute;nnych mut&aacute;ci&iacute; g&eacute;nu ATP7B, ktor&yacute; je lokalizovan&yacute; na chromoz&oacute;me 13. Tento g&eacute;n k&oacute;duje enz&yacute;m P-typ ATP &aacute;zy <em>ATP&aacute;zu 7B</em>, ktor&aacute; je zodpovedn&aacute; za transport medi cez intracelul&aacute;rne membr&aacute;ny v hepatocytoch do žlčovodov a napom&aacute;ha v&auml;zbe medi na ceruloplazm&iacute;n. N&aacute;sledkom mut&aacute;cie nedoch&aacute;dza k efekt&iacute;vnemu vylučovaniu medi do žlče, ale k jej akumul&aacute;cii v hepatocytoch, ktor&eacute; sa po&scaron;kodzuj&uacute;. Po prekročen&iacute; kapacity hepatocytov doch&aacute;dza k pomal&eacute;mu uvoľňovaniu voľnej medi do krvi a k depoz&iacute;cii v r&ocirc;znych org&aacute;noch &ndash; mozog, kornea, obličky. Mas&iacute;vne uvoľnenie medi m&ocirc;že viesť k fulminantn&eacute;mu zlyhaniu pečene, intravaskul&aacute;rnej hemol&yacute;ze a ren&aacute;lnej dysfunkcii. Klinick&eacute; fenotypy ochorenia s&uacute; vysoko variabiln&eacute;.</span></p>

Kľúčové slovo: 
meď
Pojem: 
Penicilamínový test
Definícia: 

<p><span style=\"font-size: 12.0pt; line-height: 115%; font-family: &quot;Times New Roman&quot;,&quot;serif&quot;; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-ansi-language: SK; mso-fareast-language: EN-US; mso-bidi-language: AR-SA;\">S&uacute;časť s&uacute;boru vy&scaron;etren&iacute; pri podozren&iacute; na Wilsonovu chorobu. Ide o diagnostick&yacute; test zvy&scaron;uj&uacute;ci v&yacute;povednosť vy&scaron;etrenia exkr&eacute;cie medi do moču za 24 hod&iacute;n. V&nbsp;pediatrickej popul&aacute;cii je &scaron;tandardizovan&yacute; na podanie 500 mg penicilam&iacute;nu per os (nez&aacute;visle od hmotnosti) na začiatku zbierania moču a&nbsp;po 12 hodin&aacute;ch zbierania. Za pozit&iacute;vny sa považuje pri hodnot&aacute;ch viac ako 1600 ug/24 hod&iacute;n. Niektor&eacute; pr&aacute;ce považuj&uacute; za pozit&iacute;vny v&nbsp;detskom veku n&aacute;lez už viac ako 1000 ug/24 hod&iacute;n.</span></p>

Kľúčové slovo: 
penicilamín
Pojem: 
Demencia
Definícia: 

<p>
klinick&yacute; syndr&oacute;m, ktor&yacute; sa prejavuje z&iacute;skanou a pretrv&aacute;vaj&uacute;cou poruchou intelektov&yacute;ch funkci&iacute; - dostatočne hlbokou na to, aby nar&uacute;&scaron;ala schopnosť zvl&aacute;dať bežn&eacute; potreby, soci&aacute;lne a pracovn&eacute; vzťahy pacientov.&nbsp;</p>

Pojem: 
Gla proteíny
Definícia: 
Bielkoviny, ktorých aktivita závisí na počte karboxylovaných glutamátových zvyškov vzniknutých vitamín K-dependentným procesom sa nazývajú Gla proteíny. Zúčastňujú sa rôznych pochodov v organizme, ako napr. inhibícia arteriálnej kalcifikácie, kostný metabolizmus, hemokoagulácia, regulácie bunkového rastu.
 
Citované z: Flore R et al. Something more to say about calcium homeostasis: the role of vitamin K2 in vascular calcification and osteoporosis. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2013;17(18):2433-40.
Kľúčové slovo: 
vitamín K
Pojem: 
Psoriáza
Definícia: 

 

<p style="\&quot;text-align:" justify;\"=""> - primárne zápalové autoimunitné ochorenie kože s akútne-exantematickým alebo chronicko-stacionárnym priebehom na základe zdedenej dispozície s polygénnym alebo multifaktorovým typom dedičnosti, kde dôležitú úlohu plnia rizikové faktory spúšťajúce ochorenie. Ochorenie je podľa stupňa závažnosti a priebehu možné ovplyvniť lokálnou liečbou, foto(chemo)terapiou alebo systémovou terapiou. Citované z: Péč J. Definícia psoriázy. 19-20. In: Péč J, Chromej I, Marinásková K, Chribiková I, Danilla T. Chronická ložisková psoriáza: komplexný pohľad na problematiku a biologická liečba. Banská Bystrica : Dali, 2006. 

Kľúčové slovo: 
zápalové ochorenie kože
Pojem: 
autoprotilátka a autoimunita
Definícia: 

Autoprotilátka reagujúca s antigénom(mi) telu vlastných tkanív alebo orgánov je prítomná v krvnej plazme pri autoimunitných chorobách. Tvorba autoprotilátok je súčasťou širšej autoimunitnej odpovede (autoagresívnej odpovede), sprostredkovanej mediátorovými ako aj cytotoxickými T lymfocytmi a spojenej so zápalovou reakciou navodenou cytokínmi. Terčom autoprotilátok môžu byť proteohormóny, rozličné bunkové receptory alebo signálne molekuly, enzýmy, organely v bunkovej cytoplazme (mitchondrie, lyzozómy), antigény bunkových jadier ako sú RNA viažuce proteíny, históny, dsDNA a v neposlednej miere polymérne proteíny svalového tkaniva a väziva, napr. myozín, aktín a iné (citované podľa Kyttaris V, Tsokos GC. Tolerance, Autoimmunuity and Autoinflammation. 767-798. In: Bellanti JA, Escobar-Gutierez A,Tsokos GC (eds.) Immunology IV. Clinical applications in Health and Disease.Bethesda, MD, USA: I Care Press. 2012).

 

Za fyziologických okolností sú bunky imunitného systému tolerantné k telu vlastným antigénom. Imunitná tolerancia je výsledkom selekčného mechanizmu navodeného v týmuse, pri ktorom sa eliminujú T bunky, ktoré by mohli byť stimulované telu vlastnými antigénmi. Bunky vlastného tela zanikajúce apoptózou sú odstraňované vyvážene regulovanou autoimunitnou odpoveďou, ktorá sa označuje ako autoreaktivita. Pri nej je tvorba autoprotilátok minimálna; ich hladina v plazme nie je detegovateľná, lebo sa priebežne vychytajú na príslušný antigén.

 

Po prelomení autoreaktivty (napríklad mechanizmom napodobnenia antigénu infekčným agensom alebo v dôsledku poruchy Treg buniek) však nastáva veľmi výrazná autoagresívna imunitná odpoveď, ktorá vedie k rozvoju autoimunitného ochorenia (citované podľa Lukáč J, Cebecauer L, Rovenský J: Imunitný systém a autoimunita. 26-32. In: Lukáč J a kol. Systémové choroby spojivového tkaniva, systémové autoimunitné choroby. Piešťany: PN Print, 2010).

Kľúčové slovo: 
rozpoznanie „self “ (vlastných) od „non-self “ (cudzorodých) antigénov
Pojem: 
laboratórna diagnostika protilátok
Definícia: 

Laboratórne testy sú určené na zachytenie autoimunitných dejov s cieľom určiť diagnózu v rozličných štádiách ochorenia. Pri autoimunitných ochoreniach sa pre metodickú jednoduchosť sústreďujeme na dôkaz a identifikáciu protilátok v sére a to v jednotlivých frakciách imunoglobulínov, najčastešie vo frakcii IgG, niekedy aj IgM alebo IgA. Sérologické testy sa síce používajú najčastejšie, čo však neznamená, že sa na príslušných imunitných procesoch nepodieľajú aj T bunky.

 

V laboratóriu s morfologickým zameranim sa predovšetkým sústreďujeme na metódu nepriamej imunofluorescencie (IF), lebo jej pomocou vidno antigén v jeho skutočnej lokalizácii, čím získame obraz aj o mieste pôsobenia autoprotilátky(ok) v organizme.

 

Ako alternatívu používame techniku imunoblot (IB), ktorá umožňuje identifikovať jednotlivé proteíny, proti ktorým sú protilátky namierené. Metóda IB je citlivejšia ako nepriama IF a v mnohom ohľade nahradí metódu ELISA. Test IB môže byť výhodnejší, lebo jediným vyšetrením sa zisťuje celé spektrum viacerých autoprotilátok.

 

Biočipy sú syntetické guľôčky z polymérneho materiálu pevne prichytené na podložnom sklíčku, na ktoré boli nadviazané purifikované proteíny. Na vizualizáciu testovanej protilátky slúži konjugát (druhá protilátka označená FITC) podobne ako v teste nepriamej IF.

Kľúčové slovo: 
imunofluorescencia
Pojem: 
hypertenzia
Definícia: 

Za hypertenziu považujeme, ak je TK rovný alebo vyšší ako 140/90 mmHg, s hodnotami málo nižšími (5 - 10 mmHg) medzi meraním v ambulancii, doma alebo AMTK a hodnotami meranými v noci nad 120/70 mmHg

Kľúčové slovo: 
krvný tlak
Pojem: 
telomera
Definícia: 

<p>
Telomery jsou koncov&eacute; č&aacute;sti chromozomů. Při buněčn&eacute;m dělen&iacute; se telomery zkracuj&iacute; v&nbsp;důsledku neschopnosti enzymu syntetizovat konce line&aacute;rn&iacute;ch nukleov&yacute;ch kyslein. Postupn&eacute; zkracov&aacute;n&iacute; d&eacute;lky telomer vede ke st&aacute;rnut&iacute; buňky a&nbsp;jej&iacute; programovan&eacute; buněčn&eacute; smrti, č&iacute;mž je zabr&aacute;něno nekontrolovan&eacute;mu buněčn&eacute;mu dělen&iacute;. Citovan&eacute; z: &quot;Senescent cells, tumor suppression, and organismal aging: good citizens, bad neighbors.&quot;(Feb 2005).&nbsp;<em>Cell</em>&nbsp;<strong><em>120</em></strong>&nbsp;(4): 513-22.&nbsp;<a href=\"http://cs.wikipedia.org/wiki/Digital_Object_Identifier\" title=\"Digital Object Identifier\">doi</a>:<a href=\"http://dx.doi.org/10.1016%2Fj.cell.2005.02.003\">10.1016/j.cell.2005.02.003</a></p>

Kategória:

Kľúčové slovo: 
koncová část chromozomu
Pojem: 
virová nálož
Definícia: 

<p>
- celkov&eacute; množstv&iacute; HIV viru, jenž obsahuje krev nakažen&eacute;ho člověka. Jako test virov&eacute; n&aacute;lože je označov&aacute;n laboratorn&iacute; test zji&scaron;ťuj&iacute;c&iacute; hladinu HIV v&nbsp;krvi. Citovan&eacute; z: http://www.atlasnemoci.cz/hiv-aids/test-na-hiv-aids-imunita-a-virova-nal...

Kľúčové slovo: 
virové částice
Pojem: 
ligand
Definícia: 

<p>
- skupina atomů nebo molekula, kter&aacute; reaguje specifick&yacute;m způsobem s&nbsp;určit&yacute;m vazebn&yacute;m m&iacute;stem na jin&eacute; molekule nebo s&nbsp;receptorem na povrchu buňky. Citovan&eacute; z: Ferenč&iacute;k M., Rovensk&yacute; J., Maťha V.: Ilustrovan&yacute; imunologick&yacute; slovn&iacute;k, Gal&eacute;n 2004, 176 ISBN 8072622439.</p>

Kľúčové slovo: 
malá molekula
Pojem: 
Zelwegerův syndrom
Definícia: 

Jedná se o vrozenou (autozomálně recesivní dědičnost) progresivní encefalopatii, kterou jako první popsal Hans Zellweger roku 1964.

Podstatou je mutace v jakémkoliv z 12 genů (viz peroxin-1 (PEX1), peroxin-12 (PEX12)), řídících správnou funkci peroxizomálních enzymů. Následkem této mutace je snížená funkce či úplný deficit peroxizomů v buňkách mozku, játrech a ledvin. Funkcí peroxizomů je katalyzovat přeměnu peroxidu na kyslík a vodu pomocí enzymu katalázy. Díky čemuž degradují mastné kyseliny s dlouhými řetězci a odbourávají škodliviny. Projevuje se již od narození morfologickými i funkčními odchylkami:

  • kraniofaciální dysmorfie (vysoké čelo, hypoplastické supraorbitální oblouky, zploštělý nos, malá mandibula, velká přední fontanela),
  • porucha zraku (glaukom, katarakta, nystagmus),
  • porucha sluchu,
  • mentální retardace,
  • hepatomegalie spojená se sníženou funkcí jater a následnou žloutenkou,
  • postižení funkce ledvin na základě cystické dysplazie,
  • křeče, celková svalová hypotonie znemožňující mobilitu a příjem potravy,
  • krvácení v GIT,
  • zvýšená hladina mědi a železa v krvi.

Citované: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Zellweger%C5%AFv_syndrom

Kľúčové slovo: 
cerebrohepatorenální syndrom

Stránky