Funkčně málo důležitý nerv použitý k přemostění defektu v rekonstruovaném nervu v případech ztrátových či trakčních poranění. Nejčastěji se využívá n. suralis.
Vytržení kořene z míchy v případě těžkého trakčního poranění. Nejčastěji jsou postiženy úrovně C8 a Th1, v bederní oblasti je vzácná.
Komplexná glykofosfolipidová molekula, cez ktorú sa pripájajú na membránu buniek rôzne proteíny, preto sa nazýva GPI kotva. Význam GPI kotvy nie je úplne známy, predpokladá sa jej úloha v imunite a v prenose signálu medzi bunkami. Doteraz je známych 30 proteínov viazaných GPI kotvou, u pacientov s PNH bol dokázaný deficit dvadsiatich z nich.
Glykoproteín viazaný na fosfatidylinozitol, ktorý sa nachádza na povrchu krvotvorných a iných buniek, kde pôsobí ako regulátor komplementového systému.
Komplex génov, ktoré sa nachádzajú na krátkom ramienku 6. chromozómu a kódujú hlavný histokompatibilný systém človeka.
Komplex reakcií, ktoré sú výsledkom interakcie medzi bunkami prezentujúcimi antigén príjemcu a zrelými lymfocytmi darcu v štepe aj napriek intenzívnej imunosupresívnej profylaxii. Uplatňuje sa najmä pri transplantácii krvotvorných buniek. Cieľovými orgánmi, ktoré sa poškodzujú, sú koža, tráviaci systém, pečeň a lymfoidné tkanivo.
DNA virus, čeleď papillomavirida.Virus napadá kmenové buňky epidermis a s jejich diferenciací prochází vlastním cyklem a replikací. Různé typy HPV infikují kůži nebo sliznice. Je známo přes 200 typů, cca 40 typů sahá do gynekologické problematiky. HPV viry rozdělujeme do dvou hlavních tříd podle kliniky na HPV-HR (high risk), které potencují maligní zvrat buněk (napři HPV 16 a 18) a HPV - LR (low risk), které způsobují benigní léze (např. HPV 6 a 11). Citováno z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Lidsk%C3%BD_papillomavirus
Absolutně nejčastějším typem karcinomu děložního hrdla je epidermoidní karcinom, který se postupně vyvíjí z místního růstu epitelu, přes jednotlivé stupně dysplasie až do pravé prekancerózy. Stádia prekancerózy se označují zkratkou CIN (z anglického cervical intraepithelial neoplasia) a neléčená končí zpočátku lokálním (karcinom in situ), později invazivním karcinomem. Změny typicky začínají v místě přechodu dlaždicového epitelu děložního hrdla do cylindrického epitelu cervikálního kanálu. Výskyt CIN se odhaduje na 3 až 5 % dospělých žen, přičemž může i spontánně zmizet. Citováno z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karcinom_d%C4%9Blo%C5%BEn%C3%ADho_hrdla
Jde o nezhoubné útvary na genitálu, které vznikají již několik měsíců po infekci HPV. Vznik a rozvoj onemocnění podporuje macerace, výtok a nedostatečná hygiena. Typicky růžové bradavičky se rychle mění v měkké, květákovité nebo hřebínkovité útvary, často stopkaté s šedobílým povlakem na povrchu. Povlak je tvořen rozpadlou tkání a zapáchá. Jejich léčba lokální destrukcí – snesením ostrou lžičkou, odpařením laserem či poleptáním – je relativně snadná, ale tendence k opakování nemoci je vysoká. Po odstranění rozsáhlejších kondylomat zůstávají jizvy.
Citováno z: http://www.hpv-college.cz/o-hpv/co-je-hpv.html
Skrátené skupinové pomenovanie pre všetky organicky (štruktúrne) podmienené choroby artérií, pri ktorých cievna stena tvrdne a hrubne. Do skupiny artérioskleróz patria štyri samostatné nozologické jednotky: ateroskleróza; arterioloskleróza; diabetická angiopatia; Monckebergova mediokalcinóza